(Překlad z anglické verze)
WASHINGTON, D.C. (15. října 2019) – Podle nového průzkumu Pew Research Center jen menšina lidí z bývalého východního bloku lituje třicet let po pádu komunismu převratných změn z období mezi lety 1989 a 1991. Lidé nicméně nejsou spokojeni ani se současnými politickými a ekonomickými poměry. Významná část obyvatel střední a východní Evropy je stejně jako v západní Evropě znepokojena fungováním politických systémů svých zemí a problémy jako je nerovnost.
Toto jsou klíčová zjištění nového průzkumu, do kterého se zapojilo 17 zemí – 14 členů Evropské Unie z obou stran bývalé železné opony a dále Rusko, Ukrajina a Spojené státy . Průzkum se dotýká širokého okruhu témat a zahrnuje pohledy na přechod k politické pluralitě a volnému trhu, na demokratické hodnoty, EU, roli Německa, evropské politické představitele, životní spokojenost, ekonomické podmínky, rovnost pohlaví, menšinové skupiny či politické strany.
Podle výsledků průzkumu jsou obyvatelé bývalého východního bloku obecně toho mínění, že členství v EU je pro jejich státy prospěšné. V regionu převažuje všeobecná podpora mnoha demokratických hodnot. Ačkoliv většina lidí se rozhodně hlásí k demokracii, míra, s jakou se zasazují o konkrétní demokratické principy, kolísá.
Pokud jde o přechod k pluralitní demokracii a tržní ekonomice, k němuž došlo po rozpadu komunismu, většina dotazované veřejnosti ze střední a východní Evropy tyto změny schvaluje. Podpora transformace v rámci sledovaného regionu však není rovnoměrná – například 85 % Poláků podporuje přechod k demokracii i kapitalismu. Naopak více než třetina Bulharů a Ukrajinců jej neschvaluje a totéž platí přibližně pro polovinu Rusů.
Příčinou různé míry nadšení pro demokracii a volný trh mohou být částečně odlišné úhly pohledu na pokrok, kterého společnosti během posledních tří desítek let dosáhly. Obyvatelé zemí jako Polsko, Česká republika a Litva, kteří většinově hodnotí ekonomickou situaci ve své zemi jako lepší než za komunismu, se obecně k těmto změnám staví pozitivně. Naopak v Rusku, Bulharsku a Ukrajině, kde jsou lidé z ekonomických změn od dob komunismu méně nadšení, je více než polovina obyvatel toho názoru, že situace je v současnosti pro většinu horší než během komunismu.
Pokud jde o pokrok dosažený během posledních třiceti let v různých oblastech, dotazovaná veřejnost ze střední a východní Evropy vnímá nejpozitivněji změny týkající se vzdělávání a životní úrovně. Nejvíce rozpolcené názory na pokrok má v oblasti zákonnosti a veřejného pořádku a rodinných hodnot. Většina se shoduje, že změny měly také negativní vliv na zdravotní péči.
Stejně jako jsou odlišné názory na pokrok dosažený v nedávné minulosti, rozchází se i názory na budoucnost. V bývalých komunistických státech, které byly součástí průzkumu, je veřejnost poměrně optimistická ohledně budoucích vztahů své země s ostatními evropskými národy, ale je převážně pesimistická ohledně fungování politického systému a specifických ekonomických problémů, jako jsou pracovní příležitosti a nerovnost.
Průzkumu se zúčastnilo 18 979 lidí a probíhal od 13. května do 12. srpna 2019. Tato studie se opírá o dva předchozí průzkumy provedené institucí Pew Research Center a jejím předchůdcem. První průzkum vypracovalo Times Mirror Center for the People & the Press (předchůdce Pew Research Center) v období od 15. dubna a 31. května 1991. Druhou studii provedlo Pew Research Center v období od 27. srpna do 24. září 2009, tedy těsně před 20. výročím pádu Berlínské zdi.
Mezi další klíčová zjištění ve zprávě patří:
Členské státy EU jsou ve své podpoře evropského projektu převážně jednotné. EU získala do velké míry příznivá hodnocení. Většina lidí se domnívá, že členství v EU je pro jejich zemi dobré a že jejich země v rámci EU ekonomicky prosperuje, i když kladná hodnocení této instituce se nedají označit za univerzální. Nejpříznivěji hodnotí EU bývalé komunistické země Polsko a Litva, které se staly členskými státy v roce 2004.
Jedním z faktorů, který ovlivňuje nespokojenost s fungováním demokracie, je frustrace z politických elit. Ty jsou často vnímány jako odtržené od běžných obyvatel. Podle průzkumu mezi členy EU medián 69 procent osob nesouhlasí s tvrzením „Většině zvolených představitelů záleží na tom, co si myslí lidé jako já.“ Tento názor sdílí také většina lidí v Rusku, USA a Ukrajině.
Pravicoví populisté jsou vůči EU a menšinám více nedůvěřiví. U lidí, kteří vyjadřují příznivý názor na pravicové populistické strany, je obecně vyšší pravděpodobnost, že zároveň nemají kladný vztah k EU a domnívají se, že ekonomická integrace Evropy byla pro jejich zemi špatná. Negativněji se také vyhrazují vůči menšinovým skupinám.
Zde jsou k nahlédnutí čtyři klíčová schémata z nové zprávy týkající se jednotlivých zemí:
Zjištění jsou určena k okamžitému zveřejnění a jsou dostupná na adrese: https://www.pewresearch.org/global/2019/10/15/european-public-opinion-three-decades-after-the-fall-of-communism/
Pokud máte zájem o více informací nebo o rozhovor s autorem studie Richardem Wikem, ředitelem pro výzkum o celosvětových postojích, Jacobem Poushterem, náměstkem ředitele, nebo Laurou Silver, vedoucí výzkumnou pracovnicí, kontaktujte prosím Stefana Corniberta na čísle +1 202 419 4372 nebo na e-mailu scornibert@pewresearch.org.
